Pozorovatelna civilní obrany na Hladovém vrchu
Mapa stezky: ZDE
Jak se dostat dovnitř:
1. Kup vstupenku na Pestré stezky v ostravských infocentrech
nebo on-line (platnost vstupenky je vždy 10 dní).
2. Projdi si pravidla bezpečného vstupu. Pohyb v objektu je náročný, čeká tě tma, žebřík a nízký strop.
3. Odemkni si kódem zámek a opatrně otevři poklop. Pozor na pád do prohlubně.
4. Užij si prohlídku.
5. Zavři za sebou, zamkni a potoč číselníkem zámku.
Vstupem do objektu souhlasíte s pravidly bezpečnosti.
Děkujeme za slušnost a udržování pořádku.
Kdo by během stoupání pěšinami starého sadu na okraji Hošťálkovic čekal místo, které k člověku promlouvá příběhy tisíciletého potýkání lidí a přírody? Dodnes patrným dokladem tohoto zápasu jsou příkré stěny starého lomu, které z vrcholu Hladového vrchu padají do hlubin. Jsou to ale také stopy sídliště lovců mamutů, které na tomto místě doložily archeologické vykopávky. Jejich pozůstatky můžete v terénu stále nalézt. Tím nejviditelnějším, co nám minulost na Hladovém vrchu zanechala, je pozorovatelna civilní obrany (CO). V době, kdy vrchol nebyl pokryt hustým porostem, shlížela na průmyslovou Ostravu.
Od sídliště lovců mamutů k lomu na kámen
Hladový vrch (253 m n. m.) je výrazné návrší, které zakončuje pohoří Nízkého Jeseníku. Jeho jižní svahy příkře spadají k řece Odře, kolem které od pravěkých dob táhla stáda zvěře směrem k Moravské bráně. Právě proto byl Hladový vrch, stejně jako nedaleký Landek, ideálním místem pro vznik sídliště lovců mamutů, kteří odtud před přibližně 23 000 lety vyráželi na své lovecké výpravy. Jejich přítomnost doložily v 50. a 60. letech minulého století nálezy opracovaných pazourků na blízkých polích. Větší soubor štípaných pazourků byl pak objeven koncem 80. let a také během výzkumů v polovině 90. let. Další výzkumy na lokalitě probíhají od roku 2019 v okolí bývalého lomu na pískovec, který svému účelu sloužil od 1. poloviny 18. století až do období po první světové válce.
Ostravské pozorovatelny civilní obrany
K masové výstavbě pozorovatelen CO vedla ve druhé polovině 50. let minulého století atmosféra možného propuknutí nového globálního konfliktu. Pozorovatelny se měly stát součástí obrany měst a strategických staveb, například průmyslových podniků, před leteckými útoky. V přímém okolí města Ostravy vzniklo na přelomu 50. a 60. let pravděpodobně pět typizovaných pozorovatelen, které svým zorným polem pokrývaly strategické průmyslové cíle a zároveň křížem celé město pro případ možného náletu. První z pozorovatelen se nachází na Landeku v blízkosti dolu Odra a koksovny. Druhou pozorovatelnu můžeme nalézt v Bartovicích nad areálem Nové Huti, třetí pak ve Slezské Ostravě nedaleko kolonie Salma. Čtvrtá pozorovatelna je umístěna v Polance nad Odrou s možným výhledem na sídliště Poruba. Poslední z pozorovatelen byla vystavěna nad elektrárnou Třebovice na Hladovém vrchu v Hošťálkovicích. Právě tento objekt se spolek Pestré vrstvy rozhodl zpřístupnit veřejnosti.
Pozorovatelna CO na Hladovém vrchu
Pozorovatelna byla vystavěna jako typizovaný objekt shodný s ostatními ostravskými pozorovatelnami CO. Vstup do objektu byl původně opatřen plynotěsným poklopem, za nímž se nacházejí stupačky, po kterých je dodnes možné sestoupit do odpočinkové místnosti. Ta byla vybavena velmi prostě. Na dochovaných konzolách se původně nacházel stolek, který sloužil k umístění telefonu či radiostanice. Dodnes zde můžeme nalézt také věšáky určené pro odložení výstroje. Z odpočinkové místnosti je možné vystoupit po stupačkách do hexagonální pozorovací místnosti s průhledy v každé ze stěn. Pod stropem jsou zde umístěny plynotěsné uzávěry ventilace. Jejich funkci ale znehodnotilo technické řešení průhledů – ty byly uzavíratelné pouze posuvnými záslepkami v tenkých plechových lištách. Pozorovatelna byla pravděpodobně oplocena. Pro komunikaci se štábem sloužila telefonní linka a později přenosná radiostanice.
K čemu měla pozorovatelna sloužit?
Pozorovatelna svému účelu sloužila od 60. do 80. let. V případě zhoršující se globální bezpečnostní situace mohla být vyhlášena „situace ohrožení“. Posádky pozorovatelen tvořili civilisté s potřebným výcvikem, kteří byli organizováni v pozorovacích družstvech. V situaci ohrožení si pozorovatelé vyzvedli ze skladů potřebné vybavení a přesunuli se k přidělenému objektu. Následovalo nepřetržité pozorování zájmové oblasti a provádění preventivního meteorologického měření. V případě leteckého útoku pak bylo úkolem hlídky sledovat místa napadení, rozsah škod a získávat potřebné informace k vyhodnocení situace ve sledovaném prostoru. Díky tomu by bylo možno na zasažená místa efektivněji vyslat mobilní jednotky a lépe organizovat záchranné práce. V případě jaderného útoku pak měli pozorovatelé určit parametry výbuchu (viz Co je heliograf?), směr pohybu radioaktivního mraku a zjistit počátek a průběh radioaktivního spadu spolu s měřením úrovně radiace. Hlídka se měla snažit také detekovat možnou přítomnost bojových otravných látek nebo bojových biologických prostředků. V 80. letech začal význam pozorovatelny upadat a později začala chátrat působením přírody i pod útoky vandalů.
Elektrárna Třebovice
Pozorovatelna CO na Hladovém vrchu byla vystavěna přímo nad elektrárnou v Třebovicích. Tato elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1931 s cílem zajistit spolehlivé dodávky elektrické energie prudce se rozvíjejícímu průmyslovému regionu. Již za dva roky byla modernizována a její výkon byl navýšen na 68,6 MWe, čímž se stala největším elektrárenským provozem ve střední Evropě. Po nutných opravách způsobených válečnými škodami byla na přelomu 40. a 50. let elektrárna znovu modernizována a s výkonem 258,6 MWe byla až do roku 1960 největším producentem elektřiny v Československu. Ve stejném roce byl zahájen také teplárenský provoz, který centralizoval dodávky tepla do budovaného sídliště Poruba. Celý areál tak patřil k strategickým objektům státního významu.
Co je heliograf?
V blízkosti pozorovatelny můžete dodnes nalézt do země zapuštěnou trubku zakončenou nahoře kovovým talířem se třemi otvory. Jedná se o držák k uchycení heliografu – zařízení určeného k měření délky slunečního svitu. Jeho hlavní součástí je skleněná koule sloužící jako čočka. Skrze ni je do měrného pásku v době slunečního svitu vypalována stopa. Pozorovatelny CO byly heliografy vybavovány od počátku 60. let. Nesloužily ale k měření slunečního svitu. Pozorovatelé měli heliograf využít v případě jaderného výbuchu. Po odečtení údajů z přístroje bylo možné při využití dalších měření (vzdálenost výbuchu, meteorologická situace) vypočítat kilotunáž použité zbraně.
Obr. 1: Plánek pozorovatelny na Hladovém vrchu volně podle Doupal, J., 2015: Pozorovatelny civilní obrany. Výstavba v Československu v letech 1951–1989. Brigadýr, 270 s.
Obr. 2: Heliograf (poskytl Military klub Ostřešany)
Obr. 3: Stav vstupní šachtice před rekonstrukcí
Obr. 4: Kámen označující bod vojenské triangulace západně od bunkru
Obr. 5: Stezka zarostlým sadem na Hladový vrch
Projekt je realizován s finanční podporou statutárního města Ostravy.
partner projektu