Close

Einmannbunker na haldě dolu Michal

17. 7. 2020

Einmannbunker Pestré stezky

Během vycházek po ostravských průmyslových areálech můžete dodnes narazit na více či méně skryté připomínky událostí druhé světové války. Jsou jimi například zarůstající vstupy do protileteckých krytů nebo stopy po kulkách na zdech hal z neomítaného zdiva. Jedním z dochovaných svědků válečných let jsou také Einmannbunkery. Před jedním z nich se právě nacházíte. Víte, čemu sloužil?

Protiletecká civilní ochrana v době Protektorátu
Vznik Protektorátu a počátek války vedl na našem území ke vzniku německé služby civilní protiletecké ochrany Luftschutz, která do své činnosti masově zapojila obyvatelstvo. Byl vytvořen systém varovných sirén a dohledu nad zatemňováním. Občané byli organizováni k budování protileteckých krytů v obytných domech i veřejných budovách, hasičské sbory stavěly požární nádrže a pozorovací stanoviště. Protileteckou ochranu bylo potřeba zajistit také pro průmyslové podniky či nádraží. Zatímco pro úkryt zaměstnanců sloužily v případě ohrožení prostorné protiletecké kryty, v areálech podniků a jejich blízkém okolí byly umisťovány také drobné prefabrikované bunkry sloužící jako pozorovatelny, pro které se již v průběhu války vžil název Einmannbunkery.

Einmannbunkery
Einmannbunkry byly budovány v průběhu války na celém území Evropy ovládané nacistickým Německem v počtu několika desítek tisíc kusů. Účelem bunkrů bylo poskytnout úkryt jednomu až třem pozorovatelům, kterým průhledy umožňovaly výhled do širokého okolí. Bunkry se vyráběly z betonu v různých provedeních s hmotností kolem čtyř až pěti tun. V průmyslových areálech tvořily osádku bunkru jednotky Werkschutzu – závodní stráže, která měla v případě náletu za úkol sledovat účinky bombardování a označovat případná místa dopadu nevybuchlých pum. Díky těmto informacím bylo možné po náletu efektivněji řídit obnovovací práce a zajistit tak co nejrychlejší obnovu provozu podniku.

Einmannbunker u dolu Michal
V průběhu války byl jeden z Einmannbunkerů vybudován na haldě v blízkosti areálu dolu Michal. Zatímco dnes je areál od bunkru poměrně vzdálen, ve 40. letech minulého století se přímo před pozorovatelnou nacházela briketárna a nádraží Báňské dráhy s 9 kolejemi, z níž se do dnešní doby dochovala pouze jediná. Krom areálu briketárny a dolu bunkr nabízel také dobrý výhled na Ferdinandovu kolonii za Briketářskou ulicí a na tehdy nově vystavěné hornické domy na dnešní Slámově ulici. Právě v těchto domech zahynula velká část ze 14 obětí největšího náletu na Michálkovice z 25. února 1945. Bombardováním byl zasažen také důl Michal, kde byla poškozena třídírna uhlí. Tu můžeme dodnes vidět hned za tratí Báňské dráhy. Einmannbunkery nebyly konstruovány tak, aby odolaly přímému zásahu zbraní větší ráže nebo výbuchu granátu či pumy. Ochranu poskytovaly pouze proti střepinám a zásahům lehkých zbraní. Otázkou proto zůstává, zda je poškození michálkovického bunkru následkem zásahu střepinou vybuchlé pumy z únorového náletu, nebo pozůstatkem pozdějších demolic v prostoru nádraží a briketárny.

Obr. 1: Stav bunkru během úprav v roce 2020
Obr. 2: Nálezy ze spodní vrstvy sedimentů na dně bunkru, pravděpodobně předválečné lékové lahvičky

Logo Ostrava!!!

Projekt je realizován s finanční podporou statutárního města Ostravy.

Asental group logo
partner projektu

Rolovat nahoru